Judicializace politického rozhodování na příkladu nálezů Ústavního soudu souvisejících se členstvím ČR v Evropské unii

Abstract

Tato bakalářská práce se věnuje fenoménu judicializace politického rozhodování na příkladu nálezů Ústavního soudu České republiky souvisejících se členstvím České republiky v Evropské unii. Ústavní soud je politickou reprezentací mnohdy označován za aktivistického aktéra, který se nezdráhá překročit sféru justice a zasahuje tak i do sféry politické. Tyto výtky silně rezonují veřejným prostorem a vedou k čilé celospolečenské diskuzi nad postavením Ústavního soudu a limity jeho činnosti. Pojmem judicializace se označuje postupný proces směřující k posilování role moci soudní a soudců. Ve zkoumaném období let 2001-2010 se taktéž etabloval pojem "soudcokracie", jehož autorem je bývalý prezident Václav Klaus. Tato práce zkoumá čtveřici nálezů Ústavního soudu, ve kterých se soud zabýval působením evropského práva, definicí postavení této supranacionální organizace, související integrací a institucionální reformou. Tento přesně definovaný okruh nálezů Ústavního soudu je podroben víceúrovňovému zkoumání, které má za cíl ozřejmit, zda jsou tyto nálezy určitým projevem judicializace a do jaké míry jejich existence ovlivnila vnímání Ústavního soudu jako aktivistického aktéra. Práce taktéž interpretuje to, jak různí aktéři ve veřejném prostoru chápou roli Ústavního soudu ČR (a moci soudní) v rámci politického systému a jakým způsobem vymezují hranici, kde začíná a končí sféra justice ve vztahu k politické sféře. Práce se dělí celkem do 3 kapitol, které po teoretické i praktické stránce řeší předmětnou problematiku. Ambicí této práce není poskytnout široký vhled do fenoménu judicializace, ale specifická víceúrovňová interpretace tematicky souvisejících příkladů vztažených na určité období, jenž formovalo jejich vznik.