Politika boje proti terorismu v ČR po roce 2001: (ne)liberální opatření v rámci ochrany tzv. měkkých cílů

Abstract

Tato diplomová práce je zaměřena na politiku boje proti terorismu v České republice. Práce je koncipována jako případová studie, v níž se vzájemně prolínají dvě roviny. V první rovině je pozornost věnována vývoji posunů ve vnímání terorismu jako hrozby mezinárodní, ale zejména vnitřní bezpečnosti a v důsledku toho přijímaných opatření, s důrazem na to, kdy začalo docházet nejen k zavádění opatření na ochranu měkkých cílů, ale kdy a v jakých souvislostech se o nich vůbec začalo v České republice hovořit. Ve druhé rovině je pak sledováno omezování lidských práv a svobod, k němuž dochází při aplikaci ochranných opatření měkkých cílů. Časově je práce omezena na období po 11. září 2001, které představuje jakýsi milník v aplikaci protiteroristických opatření nejen v České republice, ale i ve světě. Zásadním milníkem je i rok 2014, kdy tzv. Islámský stát vyhlásil chalífát a začal zintenzivňovat své aktivity, s čímž začaly narůstat i obavy veřejnosti z možnosti teroristického útoku na území České republiky. Autorka vychází z kvalitativní obsahové formální analýzy korpusu oficiálních dokumentů českých protiteroristických strategií přijatých od roku 2001, mediálních výstupů od roku 2014 obsahujících klíčové slovo "měkké cíle" v jeho jmenných flexích (a to jak novinových článků, tak i rozhlasového a televizního vysílání) a v neposlední řadě polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky státního aparátu, jež se danou problematikou zabývají. Autorka dochází k závěru, že implementovaná protiteroristická opatření v České republice, specificky pak ta na ochranu měkkých cílů, mají dopad na lidská práva a svobody, u nichž dochází k jejich omezování pod rouškou hledání rovnováhy mezi zajišťováním bezpečnosti a zachováváním lidských práv a svobod. Práce přináší kritický pohled na současnou českou protiteroristickou politiku a snaží se přispět do debaty o jejích omezeních.