Český turista na pozadí pandemie

Abstract

Tato práce se zakládá na předpokladu, že způsob trávení volného času zrcadlí hodnoty společnosti a dovolená jakožto prostředek identifikace s určitou sociální vrstvou je též jedním z faktorů formujících společenskou strukturu. S ohledem na to se práce zaměřuje na přímořský turismus jakožto fenomén, který se v rámci české společnosti prudce rozvinul od počátku 90. let po otevření hranic. Konkrétně se část výzkumu soustřeďuje na italské přímořské letovisko Bibione, jakožto příklad zahraniční lokality, na které Češi zdomácněli. Bibione, které český turista masově navštěvuje téměř 30 let, reprezentuje jednu z prvních a typických porevolučních přímořských destinací českého turismu. Vzhledem k tomu, že primárním cílem přímořského turismu je mořská pláž, bude výzkum do velké míry též zaměřen na její kvalitativní a prostorové aspekty ve smyslu prožívání prostoru a utváření vztahu k němu. Cílem práce je ze sociokulturní perspektivy identifikovat a analyzovat (a) motivy vedoucí k výběru určitého způsobu trávení dovolené, (b) souvislosti dané volby s hodnotami a způsobem života české společnosti a (c) vlivy pobytu v cizím prostředí na symbolický kapitál, normy a postoje aktérů. Práce proto prozkoumá, jaké představy, praktiky a performance oddělují/spojují život doma a na dovolené, a přehodnotí zavedenou představu turismu jako vykročení z každodennosti, sociálních struktur a kulturních vzorců vlastní společnosti. V neposlední řadě práce znovu prošetří vztah turismu a hodnot, především pojetí spokojenosti, pohody a štěstí.