Autoplastický obraz u nemocného s Ca pankreatu.

Abstract

Diplomová práce se zabývá komplexní problematikou Ca pankreatu, psychologií nemoci a autoplastickým obrazem nemoci. Dále popisuje holistické pojetí ošetřovatelství, kdy úlohou sestry je uspokojovat potřeby nemocného na všech úrovních ošetřovatelské péče. Nemocní s Ca pankreatu mají nepříznivou prognózu a jsou často hospitalizováni, proto úloha sestry je pro ně nepostradatelná. Dále teoretická část představuje statistické údaje z Národního onkologického registru a z 1. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň, které upozorňují na incidenci Ca pankreatu, ale i na jeho mortalitu. Výzkumná část bude představovat získané informace z oblasti potřeb a přání hospitalizovaných pacientů, subjektivního významu hloubkového rozhovoru všeobecné sestry s pacientem a přínosu hloubkových rozhovorů pro všeobecnou sestru. Naši pacienti vnímají toto onemocnění jako velkou zátěž, která jim postupně ubírá nejen sílu ale i chuť do života. Mezi jejich přání pak patří jíst, netrpět bolestí, zůstat co nejdéle soběstačný a v kruhu svých blízkých. Z výzkumného šetření dále vyplývá, že nemocní strádají nejvíce v oblasti fyziologických potřeb a potřeb bezpečí a jistoty. Komunikace ve vztahu sestra - nemocný má velký význam, pacientům může dopomoci ke zlepšení jejich psychického stavu. Během našich rozhovorů jsme si uvědomily, že nepůsobíme jen my na nemocné, ale i oni na nás. Ovlivňují nás zejména v péči o ně, nevyžadují nic víc než jen pomoc se základními potřebami a vlídné chování. Jediné, v čem takto nemocným můžeme pomoci, je zajistit jim takovou péči a pomoc, kterou si oni přejí a kterou potřebují k tomu, aby zbytek jejich života byl kvalitní.