Aktivní povinnosti jako nový fenomén práva informačních technologií

Abstract

Virtualizace společenských a ekonomických vztahů s sebou přinesla i tlak na ontologické determinanty práva. Vzhledem k tomu, že vše, co se ve virtuálním prostředí děje, je realizováno prostřednictvím nějaké technologie nebo služby, musí se na podobné zprostředkování v technologickém smyslu spolehnout i právo. Tento příspěvek si všímá pragmatických důvodů posunu mechanismu právní regulace od bezprostřední úpravy lidského chování k motivaci poskytovatelů prostředkovatelských služeb (ve smyslu aktuální terminologie právní úpravy poskytování digitálních služeb). Zvláštní pozornost je pak věnována specifickým rysům regulatorního modelu využívajícího performativních pravidel. V příspěvku je provedena diskuse nevyhnutelnosti jejich nasazení, výhod i nevýhod a kritická analýza největších současných překážek jejich efektivního fungování.