Modelování vlivu eroze na geometrické objekty

Abstract

Simulace eroze je důležitým problémem v oblasti počítačové grafiky. Nejvýznamnějšími erozními procesy v přírodě jsou zvětrávání a hydraulická eroze. Mnoho metod se těmito problémy zabývá, ale většinou jsou tyto metody založeny na výškových mapách nebo volumetrických datech. Výškové mapy neumožňují simulaci složitých plně trojrozměrných scén, zatímco volumetrická data mají vysoké paměťové nároky. Tato disertační práce zkoumá výhody reprezentace erodovaných objektů pomocí trojúhelníkových sítí a navrhuje řešení problémů, které vznikají v důsledku použití této datové struktury. Trojúhelníkové sítě se ukázaly být vhodnou datovou strukturou pro použití při simulaci eroze díky jejich adaptivitě a možnosti modelovat složité konkávní prvky scény. Použití trojúhelníkových sítí však přináší nové problémy, například problém vzniku nekonzistence sítě v důsledku silné eroze nebo problém simulace složitých scén složených z více materiálů. Tato práce zkoumá zmíněné problémy a navrhuje jejich možná řešení.