Africká velká jezera jako regionální bezpečnostní komplex

Abstract

Od konce studené války zůstává charakter bezpečnostního prostředí předmětem sporů. Buzan a Waever proto představují teorii regionálních bezpečnostních komplexů, ve které tvrdí, že regionální bezpečnostní dynamika dominuje novému globálním pořádku. Státy jsou seskupeny do skupin - bezpečnostních komplexů, v rámci kterých je bezpečnost jednoho spojená s bezpečností druhého.Předkládaná práce testuje výše zmíněnou teorii na pozadí problematiky sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech. Za použití čtyř dominantních teorie vysvětlující výskyt sexuálního násilí (genderová nerovnost, etnická nenávist, genocidní znásilňování a strategické znásilnění) zkoumá práce společenské, politické, ekonomické a bezpečnostní hrozby ve dvou případových studií: Rwandě a Demokratické republice Kongo. Volba případů je založena na skutečnosti, že rwandské genocidě hluboce destabilizovala celý region. Tato genocida je pak rovněž považována za základní kámen při vzniku zmiňovaného regionálního bezpečnostního komplexu. Konflikt se pak nejzřetelněji přelil do Konžské demokratické republiky,což učinilo z DRC jasnou volbu. Burundi a Uganda nebyly studovány, jelikož občanské války vypukly již před genocidou v roce 1994. Přesto hlavním cílem této práce zůstává potvrzení nebo odmítnutí teorie regionálních bezpečnostních komplexů.