Emancipační proces v oblasti vzdělávání žen ve druhé polovině 19. století do počátku 20. století a úloha brněnské Vesny

Abstract

Tématem práce byl Emancipační proces v oblasti vzdělávání žen ve druhé polovině 19. století do počátku 20. století a úloha brněnské Vesny, kde se nejprve charakterizovala emancipace žen, od prvních pokusů prosazování se ve společnosti v rámci spolkového života, jejich snaha vzdělávat se, až do doby, kdy ženy skládají maturitní zkoušku na prvních dvou ústavech tohoto typu v habsburské monarchii, na pražském gymnáziu Minerva a na brněnském lyceu Vesny. V polovině 19. století dochází k řešení problematiky emancipace žen a jejich vzdělávání, které je hlavním obsahem ženské otázky. Středobodem života žen přestává být jen domácnost, od níž se ženy odvrací a sílí jejich zájem o veřejné dění. Postupně se zapojují do společenského života. Emancipaci vnímají jako proces souběžný s formováním novodobého národa, vedoucí k ženě vzdělané, zodpovědné za svůj život, samostatně výdělečné a schopné postarat se o rodinu. Další jedinečný rys českého ženského hnutí je spolupráce s muži, kteří patří k podporovatelům snah o změny poměrů ve společnosti. Zakládají se ženské spolky, které se zaměřují na různorodé činnosti vzdělávací, dobročinnou, kulturní. Jednou z nejdůležitější rolí spolků bylo zakládání vlastních dívčích škol, například průmyslových, vyšších dívčích a později gymnázií. Spolek Vesna byl jedním z nich. Ženský vzdělávací spolek Vesna koncem 19. století patřil k nejvýznamnějším českým institucím v Brně. Počátky spolku Vesna spadají do období, kdy se odehrává boj o jazykovou rovnoprávnost a národní svébytnost Čechů. Jeho zaměření na rozvoj vzdělanosti žen na Moravě svým významem překročilo hranice území. Spolek Vesna vznikl v době, kdy sborový zpěv byl nejvýraznějším projevem vlastenectví, provázel jeho začátky. Soustředil kolem sebe významné osobnosti české kultury a tím se z něj stal důležitý činitel kulturního života. Na jeho počátku stála snaha rozvíjet vzdělávání dívek a žen, idea ženského hnutí a úsilí o zkvalitnění výchovy vybudováním Vesniných škol. Pozvednul postavení žen ve společnosti. Prosadil a dopřál jim vyšší vzdělání, zapojil je do veřejného a kulturního života v Brně a to v silně germanizovaném prostředí města byl nelehký úkol.