Vysídlování obyvatel ze Sudet po roce 1938

Abstract

Pro pochopení role sudetských Němců v dějinných událostech roku 1938 začíná práce již rokem 1918 a vznikem Československa. Národnostní krize 30. let se vyostřila zejména v období hospodářské krize, která postihla celý svět. Práce se zabývá důvody úspěchu strany SdP, vlivu na obyvatelstvo a úlohu při odstoupení území. Přijetí mnichovské dohody pak znamenalo porušení mezinárodního práva a zásah do integrity Československého státu. Dále se práce zaměřuje na rozsah území, která určila mnichovská dohoda k odstoupení a způsob vytyčení tzv. pátého pásma. Hlavním těžištěm práce je vysídlení obyvatel. Jsou zde vymezeny skupiny obyvatel, které z pohraničí odcházely a důvody, jež je vedly k opuštění svých domovů. S problematikou odstoupených území úzce souvisí i otázka státního občanství a možnosti opce, která je v práci rovněž rozebírána. Na hlavním městě říšské župy Liberci je demonstrována nálada obyvatelstva a jejich reakce na změny poměrů v odstoupeném pohraničí. Na odtrženém území zůstala i početná menšina Čechů, proto je poukázáno na práva, která jim byla přiznána a jejich realizaci. Dalekosáhlé důsledky měla mnichovská dohoda i pro okleštěné území Československa, tzv. druhou republiku, která pod vlivem mnichovského diktátu transformovala formu vlády v autoritativní demokracii. Předkládaná práce se zaměřuje na ústavněprávní změny a vybočení normativně právních aktů z ústavního rámce. Dále jsou zde uvedeny hlavní zákonné úpravy, které řešily přistěhovalectví a nezaměstnanost, jež se staly palčivým problémem nového státu.