Rostoucí angažovanost Turecka na Blízkém východě

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá tématem rostoucí angažovanosti Turecka na Blízkém východě, a to za vlády politické strany AKP v letech 2002-2020. Pojednává o tureckých motivacích a nástrojích, které ovlivnily vývoj vzájemných vztahů s pěti zeměmi Blízkého východu, a to jmenovitě Íránu, Iráku, Sýrie a Saúdské Arábie. První kapitola popisuje motivace pro rostoucí angažovanost Turecka na Blízkém východě. Mezi ty patřila zejména změna směru zahraniční politiky, v rámci tzv. Doktríny strategické hloubky, kterou vytvořil Ahmet Davotoglu. Velkou roli ve vztahu k jiným zemím hrají také obavy o bezpečnost. V této oblasti hrají Kurdští separatisté významnou roli, a jsou jedním z důvodů, proč se Turecko vojensky angažuje v Sýrii a Iráku. Další velmi důležitou motivací je navázání hospodářské spolupráce se zeměmi Blízkého východu a zajištění ekonomické prosperity. Druhá kapitola pojednává o diplomatických, ekonomických a vojenských nástrojích, které Turecko používá k plnění svých motivací a k pokrytí bezpečnostních obav. Mediace hrála velmi významnou roli v rozvoji vzájemných vztahů s ostatními zeměmi Blízkého východu. Další důležitou roli hrála turecká zahraniční pomoc vůči válkou zničené Sýrii. Turecko má dostatek zkušeností, pokud jde o vojenská řešení, která jsou zásadní pro zachování jeho územní celistvosti a bezpečnosti. Různé vojenské operace v posledních letech jsou jasným důkazem toho, že Turecko je více než schopné tyto akce provádět. Poslední kapitola této práce mapuje vývoj tureckých vztahů s výše uvedenými pěti zeměmi. Tyto vztahy byly ovlivněny tureckými kroky v domácí a zahraniční politice v posledních letech, ale také událostmi jakými byly například arabské jaro a syrská občanská válka. Tato práce byla napsána jako případová studie.