Právní postavení československých legií v Rusku v letech 1914-1920

Abstract

Tato diplomová práce bude vycházet zejména z materie dobového mezinárodního práva veřejného a vojenského práva s přesahem do rakousko-uherského trestního práva. Ve své práci nejprve v úvodu krátce představím historické souvislosti vzniku československých legií a jejich postupný vývoj z České družiny, jež byla následně přetransformována v Československý střelecký pluk, Československou střeleckou brigádu a Československý armádní sbor. Druhá kapitola se pak věnuje problematikou vojenské zrady, dezerce a porušení přísahy československých legionářů, přičemž v práci jsou dále představeny případy zajatých a popravených legionářů, konkrétně Antonína Grmely, Josefa Müllera a Augustina Kmoška. Třetí kapitola se obecně věnuje právnímu postavení československých legií z pohledu dobového mezinárodního práva veřejného a současně jejich uznání ostatními státy. Čtvrtá kapitola začíná obdobím, kdy byly československé legie organizační součástí ruské carské armády, kdy se až do poloviny roku 1917 od ostatních útvarů ruské armády nijak neodlišovaly, ať už vojenskými předpisy, nebo organizační strukturou. V tomto období československé legie administrativně zcela podléhaly ruským orgánům a vojenským předpisům. Posléze v této kapitole přejdeme do období, kdy byl československý armádní sbor v Rusku součástí autonomní československé armády ve Francii. Poslední kapitola se již bude věnovat osamostatnění vojska a jeho vývoji po polovině roku 1918, období 1. sjezdu československého vojska, který reformoval Odbočku Československé národní rady na Rusi a upřesnil právní postavení a organizaci československých legií v Rusku a ustavení unikátní kvazi-státní moci Čechoslováků v Rusku, která je zcela nezávislá na ruských státních orgánech a disponuje exekutivními, legislativními a justičními orgány. Cílem této diplomové práce bude objasnit právní postavení a organizační strukturu československých legií v Rusku v období 1914-1920, na které i díky okolnostem jejich vzniku, proměnám a dramatickým vojensko-politickým událostem, v nichž působily, nelze aplikovat kritéria, jež se používaly pro klasické ozbrojené síly suverénních států.