Hrdelní tresty uložené mimořádnými lidovými soudy v Plzni a Klatovech v letech 1945 - 1947

Abstract

Práce je sondou do československého retribučního soudnictví, konkrétně do činnosti mimořádných lidových soudů v Plzni a v Klatovech v letech 1945 až 1947. Analýza spisů 60 hrdelních trestů, které tyto soudy v tomto zákonem stanoveném období vynesly, poskytuje obraz značně specifické součásti systému československého poválečného práva z historického pohledu. Základem práce je neobyčejně rozsáhlý archivní materiál SOA v Plzni, z něhož jsou vzhledem k omezenému rozsahu kvalifikační práce zpracována jen nejdůležitější fakta. Ukázalo se, že spisy nejtěžších trestů, za které je nutné tresty smrti považovat, dávají sice různorodý, ale přesto poměrně reprezentativní obraz činnosti obou zkoumaných soudů. Velký retribuční dekret, který byl základní normou pro činnost MLS v období 1945 - 1947, byl soudy uveden do praxe ve velmi specifickém historickém období přechodu od jedné totality ke druhé. Proto lze největší část uložených hrdelních trestů považovat za adekvátní pokus o vyrovnání se s minulostí v rámci tehdejšího komplikovaného poválečného období, které je obdobím nesrovnatelným s obdobím rozvinutých demokratických svobod. Přesto jsou v práci popsány i některé nedostatky v praktické činnosti zkoumaných soudů, konkrétně několik případů hrdelních trestů, uložených příliš tvrdě, a naopak přílišná shovívavost, též realizovaná v několika málo případech. Porovnáním s dostupnou odbornou literaturou je možné konstatovat, že činnost obou soudů nevybočuje z tehdejší situace v poválečném Československu s tím, že oba soudy patřily v rámci 25 MLS spíše k těm přísnějším, nikoli však k nejpřísnějším. Autor se bádáním v průběhu čtyř let přesvědčil, že archivní materiál k této problematice je natolik rozsáhlý, že skýtá velmi široký základ pro další širší a hlubší výzkum a podle většího počtu citovaných prací je tomu tak i u dalších MLS. Zejména otázka vyrovnání se s minulostí a porovnání mezi MLS retribučního soudnictví a československými a českými soudy pozdějších období, která v průběhu psaní práce a v jejích závěrech spontánně vystupovala do popředí, může být námětem pro zaměření dalšího bádání.