Úloha mezinárodní smlouvy a mezinárodniho obyčeje jakožto základních pramenů soudobého mezinárodního práva veřejného

Abstract

V první řadě se práce zabývá obecnými východisky, především vztahem pravidla mezinárodního práva veřejného a jeho pramene. Dále pojednává o samotných pramenech. Pojem prameny se zde chápe jako polysém a důraz je kladen především na prameny formální. Poté následují pasáže věnující se oběma základním formálním pramenům - smlouvě a obyčeji - včetně procesu jejich vzniku. Stručně je popsána také kodifikace a pokrokový rozvoj mezinárodního práva veřejného. Mezinárodní smlouva a mezinárodní obyčej jsou potom porovnány a podává se, kterak se vzájemně ovlivňují. Závěrem je řešena otázka hierarchie mezi oběma základními prameny.