Britsko-zulská válka

Abstract

Cílem této práce je analýza britsko-zulské války, která probíhala od ledna do července roku 1879. Na začátku práce se autor zaměřuje na dobové vnímání války, stejně tak i na problematiku zkoumání koloniálního konfliktu. Dále autor rozebírá příčiny britsko-zulské války v ekonomické, náboženské, kulturní i politicko-mocenské rovině. Příčiny války je nutné vnímat v rámci soupeření tří civilizací, které se v jihoafrickém regionu setkávaly, a sice Búrů, Britů a Zuluů. Vedle problematiky regionálního charakteru je třeba příčiny zkoumat i s ohledem na mezinárodní dění, přičemž politika ministra pro kolonie lorda Carnarvona s sebou přinášela tvorbu jihoafrické konfederace, která měla iniciovat vzestup samotného Britského impéria vstříc soupeření s Ruskem. Rozhodující roli hrály i osobnosti jako sir Bartle Frere či Theophilius Shepstone, kteří ovládali směr britské politiky v jižní Africe. V hlavní části se autor věnuje jednak otázce vojenství na straně Britů i Zuluů, a především průběhu a analýze první a druhé britské invaze. Britské vojsko rozdělené do tří kolon pod vrchním vedením lorda Chelmsforda postupovalo Zulským královstvím (KwaZulu) bez větších obtíží, nicméně 22. ledna se nechala oslabená britská kolona u Isandlwany od domorodého vojska drtivě porazit. Ve stejný den se však podařilo 150členné posádce ubránit post u Rorke's Drift proti 4000 domorodců. Jižní kolona mezitím zvítězila u řeky Inyezane, ale následně byla až do dubna obležena v pevnosti Eshowe. Severní kolona oproti tomu úspěšně zaútočila na zulskou osadu na hoře Hlobane, ale z důvodu porážky u Isandlwany se musela stáhnout do pevnosti v Kambule. Během března došlo k několika střetům, v bitvě u Intombe byli Britové neúspěšní, v druhé bitvě o Hlobane taktéž, avšak 28. března se podařilo Evropanům zvítězit v bitvě u Kambuly, která se stala bodem obratu celé války. O několik dnů později se Britům podařilo zvítězit i v bitvě u Gingindlovu a osvobodit posádku v Eshowe. První invaze sice skončila de iure selháním, nicméně dobyvatelé do druhé invaze vstoupili se zkušenostmi i novými posilami. Král Kečvajo se snažil za každou cenu dosáhnout míru, nicméně Britové o něj zájem neměli. Dne 4. července definitivně zlomili vojenskou sílu KwaZulu u Ulundi, čímž fakticky válka skončila. Epilog práce rozebírá události po samotné britsko-zulské válce, zajetí zulského krále Kečvaja a s ním související osud zulského národa.

Description

Subject(s)

britové, britsko-zulská válka, búrové, frere, chelmsford, imperialismus, jižní afrika, kečvajo, konfederace, shepstone, zuluové

Citation

Collections