Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje pohledem judikatury

Abstract

Diplomová práce je zaměřena na problematiku esenciálních výdajů, jejich vymezení a podmínky pro jejich použití. Základem práce je vyjasnění podmínek pro uznání esenciálních výdajů, které jsou podloženy judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Stanovením podmínek pro jejich přiznání je tak snahou o určení daně ve výši co nejvíce odpovídající skutečnosti. Cílem je posouzení uplatnění esenciálních výdajů s rámci stanovení daně podle pomůcek se stanovení daně primárním způsobem, tedy dokazováním. V závěru práce je stručné shrnutí této problematiky se závěrečným konstatováním, že rovnost daňových subjektů je nutno posuzovat jak po dokladové stránce plnění, tak stránce faktické, a to již při samotném uskutečnění daňového plnění. Přiznání esenciálních výdajů tak diskriminuje část daňových subjektů a narušuje rovnost práv a povinností, proto by mělo být omezeno jejich uplatňování jen na odůvodněné případy.