Jaroslav Heyrovský - významná osobnost světové vědy a techniky

Abstract

Tato práce pojednává o Jaroslavu Heyrovském, který byl výjimečnou osobností nejen české, ale i světové vědy 20. století. Již od mládí se zajímal o přírodní vědy, postupně začal nejvíce tíhnout k chemii a fyzice. Při studiích na univerzitě v Londýně si osvojil vlastnosti, které ho ovlivnily jako vědce i člověka. V červnu 1918 vykonával Heyrovský v Praze rigorózní zkoušku. Jedna z otázek profesora Bohumila Kučery prakticky zapříčinila, že se Heyrovský začal zabývat fyzikální chemií. Netrvalo dlouho a Heyrovský už jako profesor vedl přednášky, ale především zaznamenal objev nové vědecké metody, kterou později nazval jako polarografie. Poté spolu se svým japonským spolupracovníkem Masuzo Shikatou vytvořili přístroj, který pojmenovali jako polarograf. Ze svých žáků vybudoval Heyrovský vědeckou školu, která se neustále rozrůstala nejen v českém, ale i zahraničním prostředí. Ještě před druhou světovou válkou Heyrovský absolvoval pobyty v USA a SSSR, především ten americký ho pak inspiroval k jeho další práci. Během druhé světové války byl Heyrovský těžce zkoušen, neboť mu byl zavřen jeho ústav na vysoké škole. Využil tedy pomoci svého německého přítele Johanna Böhma, který mu poskytl laboratoř, kde mohl Heyrovský experimentovat. To se však některým nelíbilo a přestože byl Böhm antinacista, obviňovali Heyrovského z kolaborace. Po dlouhém čekání a mnoha neúspěšných kandidaturách se Jaroslav Heyrovský nakonec dočkal i Nobelovy ceny. Tu obdržel v roce 1959 za chemii, důvodem udělení byl objev a rozvoj polarografické analytické metody. Svou cenu převzal Heyrovský dne 10. prosince 1959 ve Stockholmu. Je zatím jedním ze dvou českých nositelů Nobelovy ceny (spolu se spisovatelem Jaroslavem Seifertem) a doposud jediným Čechem, který získal Nobelovu cenu v oblasti přírodních věd. Poté žil Heyrovský už jen necelých osm let, zanechal však po sobě odkaz výjimečného vědce i člověka. Přestože zažil dvě světové války a několik různých státních zřízení či politických režimů, vždy si šel za svým cílem a smyslem svého života, kterým byla věda.