Regionální dopad geopolitického soupeření Indie a Pákistánu

Abstract

Geopolitické soupeření mezi Indií a Pákistánem neubralo na své intenzitě ani po nuklearizaci jihoasijského prostoru v květnu roku 1998. Naopak, pouze odvrátilo pozornost obou rivalů od prosté orientace na zvyšování vojenských kapacit i k jiným možnostem, jak si vydobýt kýžené převahy. Obě země se tak od počátku tisíciletí stále aktivněji pokoušejí navazovat strategické vztahy s okolními aktéry a limitovat vzájemně svůj vliv a mocenské postavení v širším regionu. Předkládaná práce se proto zabývá projevy tohoto soupeření, přičemž využívá teoretických východisek neorealistického přístupu ke studiu mezinárodní politiky. Klíčové koncepty textu tvoří rovnováha hrozeb od Stephena M. Walta a varianty tvrdého, měkkého a asymetrického vyvažování od Thazhy V. Paula. Ty nám umožňují odhalit samé příčiny vzájemné rivality, respektive definovat Indií a Pákistánem uplatňované strategie. Samotná analýza geopolitických aktivit obou aktérů se přitom omezuje na přilehlé regiony a aktéry, tedy Indický subkontinent, Čínskou lidovou republiku, Střední Asii, Afghánistán a Perský záliv.