Kyberstrany v českém prostředí

Abstract

Tento text se zabývá problematikou konceptu tzv. kyberstrany. Text v rámci teoretického ukotvení čerpá ve velkém z myšlenek Helen Margetts, jež je autorkou tohoto konceptu. V rámci teorie je v této práci v obecné rovině nahlíženo na kyberstranu ve vztahu k využívání webových technologií, sociálních sítí či intranetů a extranetů daných politických stran. Tyto determinanty jsou v rámci ideji strany tohoto typu využívány v souvislosti s jednáním mezi voličem a stranou v rámci online prostoru. To znamená, že se stírají rozdíly mezi členem a voličem. V rozsahu členství a sítě podporovatelů jsou vztahy, v rámci tohoto konceptu, technologicky zprostředkovány, tedy je zde více kladen důraz na síť podporovatelů a voličů, než aby se zaměřoval na členství. Vztah mezi těmito jednotlivými subjekty v rámci strany probíhá zejména v online prostředí, kde je umožněno členům i podporovatelům participovat na jednáních či spolurozhodovat o dalších stranických politikách. Například se jedná o výběr vedení strany či rozhodování o programu a úprava kandidátních listin. Následně se text zabývá interním fungováním strany skrze online prostředí, tedy jednáním za pomocí internetového prostředí s vnějším světem, brandingem skrz webové stránky a online zasedání. Tyto jednotlivé teoretické aspekty jsou následně aplikovány na české prostředí, tedy konkrétně na Pirátskou stranu, ODS, ČSSD, kde je zjištěno, že každá z výše jmenovaných politických stran naplňuje určité determinanty kyberstrany, ale nikoliv celý koncept kyberstranictví, neboť se stále orientují na členství a fyzickou komunikaci. Nejblíže se však tomuto konceptu přiblížila Pirátská strana.