Česká republika a režimy porušující lidská práva: případové studie vztahu ČR ke Kubě, Bělorusku a Číně

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Českou republikou a režimy porušující lidská práva, konkrétně Kubou, Běloruskem a Čínou. Česká republika měla, stejně jako všechny tyto uvedené země, zkušenosti s nedemokratickým režimem a porušování lidských práv, a proto cítí empatii k zemím s podobnými podmínkami. Ve všech těchto třech uvedených zemích, lze najít společné znaky nedemokratického režimu. Lidem jsou upírána základní lidská práva (politická a občanská), v čele státu stojí vůdce, který si uzurpuje moc, neexistuje legální opozice proti vládnoucí straně a ve státě je permanentní kontrola společnosti. Ve 20. století, měla Česká republika také negativní zkušenost s totalitním režimem. Proto se snaží podporovat demokratickou opozici a politické vězně (a jejich rodiny) v zemích, kde nedemokratický režim vládne. Jelikož Česká republika zažila klidný přechod z nedemokracie, díky ,,sametové revoluci" stala se pro politickou opozici v nedemokratických zemích modelem pro jejich transformaci a přechod k demokracii. Postoj k porušování a potlačování základních lidských práv se změnil v České republice několikrát. Změna nastala nejen se změnou hlavy českého státu, ale i s českou vládou či ministerstvem zahraničních věcí. Ani jednotlivé osobnosti české politické scény nebyli vždy zajedno někteří upřednostňovali hospodářskou situaci nad lidskými právy, někteří však naopak. Přes několik větších či menších neshod a sporů, k nimž došlo na půdě české politické scény v souvislosti s podporou ochrany lidských práv v Evropě nebo mimo ni, se Česká republika stále snaží podpořit dodržování lidských práv, stejně jako některé významné české osobnosti (např V. Havel, C. Svoboda), politické strany (ČSSD) a organizace (Člověk v tísni).