Právní ochrana firmy

Abstract

Předmětem této diplomové práce je právní ochrana firmy. V její úvodní části se autor zabývá samotným pojmem obchodní firmy. Dále se autor okrajově věnuje historii firmy, zásadami, kterými se řídí a její tvorbou. Tento obecný výklad je důležitý nejen kvůli komplexnějšímu pohledu na dané téma, ale zejména kvůli tomu, že pojem obchodní firma je velmi často, a to i v právnické obci, chybně používán jako synonymum pro obchodní společnost a podnikatele, tedy pro subjekt práva. Obchodní firmou se přitom dle § 8 obchodního zákoníku rozumí název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je pak povinen činit veškeré právní úkony pod svou obchodní firmou. Ochranu obchodní firmy nalezneme jak v právu soukromém tak v právu veřejném, je zajišťována několika právními předpisy, z nichž nejdůležitější úprava je obsažena v obchodním zákoníku. V rámci obchodního zákoníku lze rozlišovat dva režimy ochrany obchodní firmy. První je označován jako tzv. absolutní ochrana dle § 12 ObchZ a druhý jako tzv. relativní ochrana dle ustanovení téhož zákona o nekalé soutěži. Právní řád ČR poskytuje řadu právních nástrojů, jimiž lze chránit obchodní firmu chránit. Z těch soukromoprávních se bude jednat zejména o žalobu zdržovací a žalobu odstraňovací. Dále je možné požadovat vydání bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích. Soud také může účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno, přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl. Hojně také bývá využíváno institutu předběžného opatření. Právo trestní, resp. trestní zákoník, pak jako veřejnoprávní prostředek ochrany obchodní firmy umožňuje trestně stíhat osobu, jež zasahuje do práv plynoucích z obchodní firmy. Současný stav ochrany obchodní firmy tak považuje autor za dostatečný a vyhovující. Reservy však vidí v prevenci předcházení sporů a v rychlosti resp. zdlouhavosti soudních řízení, dojde-li spor až do tohoto stádia. Prevencí je pak myšlena zvýšená opatrnost a obezřetnost, dále i v určité míře rešeršní činnost na straně podnikatele, který podává návrh nové obchodní firmy do obchodního rejstříku. Největší prostor pro zlepšení vidí autor na straně obchodních rejstříků, jejichž působnost spadá pod krajské soudy. Jedním z možných řešení by bylo například zavedení institutů připomínky a námitky v registračním řízení, které již dlouhodobě funguje při registraci ochranných známek u Úřadu průmyslového vlastnictví. Dalším možným řešením by bylo zavedení počítačového softwaru, který by při průzkumu zaměnitelnosti obchodní firmy, ono posuzování značně zjednodušil a především díky pevně nastaveným kritériím sjednotil. Tak by bylo možné zamezit budoucím sporům, když by se hned v počátcích eliminovaly zápisy zaměnitelných někdy dokonce shodných obchodních firem. V dalších částech se autor věnuje krátké komparaci ochrany obchodní firmy dle českého právního řádu s německým právním řádem a kolizi obchodní firmy s ochrannou známkou. Vzhledem k modernizaci a neustálému rozvoji informačních technologií a době, kdy se internet stal naprostou samozřejmostí a nezbytností ve společnosti, není překvapením, že k porušování firemního práva dochází i prostřednictvím tohoto média. Konkrétně se jedná o problematiku kolize obchodních firem s doménovými jmény a možnosti její ochrany. Poslední část této práce se zaměřuje právě na tuto problematiku.