ilustrovaná kniha

Abstract

Lešanské jesličky jsou poslední vydanou knihou Františka Hrubína. Vypráví v ní příběh starý 2 000 let, který je ale zasazen do doby a krajiny jeho dětství. Putování Marie a Josefa, kteří se vrací domů ze křtin s dítětem v náruči, je přerušeno sněhovou vánicí a přízrakem, který je pronásleduje. Herodův žoldnéř na cestě zavraždit Jezulátko zažene poutníky do krčmy, aby si odpočinuli. Dítě ale zůstane venku. V knize jsem pracovala s atmosférou zimní krajiny v kontrastu s pískově hnědým dřevěným obložením chalupy. Na dvou místech se také objevuje rudá - barva šípků a krvavých stop, které za sebou vrah dětí ve sněhu nechává. Plynutí života, poutě je zdůrazněno podlouhlým širokým formátem knihy a také vlnami závějí, které prolínají do písečných dun, které prolínají do kresby let na dřevěné desce stolu. Ve dvou intermezzech je vypravování přerušeno a autor píše o smrti, touze po životě a nesmrtelné lásce. Zde jsou Hrubínovy portréty a portréty jeho rodiny, vzpomínky zastřené modrou mlhou. Putování matky Marie, otce Josefa a jejich miminka nikde nezačíná, ani nekončí, proto se v začátku knihy krajina z vánice vynořuje a v závěru opět mizí. Nikomu nevnucuji své představy o protagonistech knihy, postavy se v ní totiž vůbec neobjeví a pouť závějemi tak podstupuje čtenář sám. Celková architektura knihy výrazně podporuje atmosféru a vyznění textu odpovídajícími výtvarnými prostředky.