Financování politických stran v České republice a na Slovensku

Abstract

Ve své bakalářské práci jsem se věnoval tématu financování politických stran v České republice a na Slovensku. Jednalo se zejména o komparaci důležitosti státních a soukromých příjmů. Pro porovnání jsem si vybral 6 českých a 5 slovenských parlamentních stran. Po nezbytném teoretickém úvodu, ve kterém byly uvedeny základní premisy financování, jsem se ve druhé části věnoval konkrétní situaci v České republice a na Slovensku. Zaměřil jsem se na příjmy, které jsou dle výročních zpráv pro strany nejdůležitější. U českých partají byly zmíněny i výdaje na volby, které tvořily nejvýznamnější náklady v roce 2013. Vzhledem k času odevzdání bakalářské práce jsem hodnotil hospodaření stran v roce 2013. Třetí část práce byla věnována samotným stranám. V tabulkách a grafech můžeme vidět rozdíly mezi zdroji, ze kterých strany čerpají finanční prostředky. Ve čtvrté části přišla řada na komparaci stran z České republiky a ze Slovenska. Z porovnání vyšlo, že slovenské parlamentní strany jsou všechny závislé na příjmech od státu. Soukromé zdroje využívají zcela minimálně. Situace v České republice je odlišná. I když se strany, které byly ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR úspěšné, také ve velké míře spoléhají na přísun státních peněz. V poslední době, především po volebním úspěchu hnutí ANO, se však situace změnila. Toto hnutí těžilo zejména z půjčky, kterou mu poskytl sám předseda Babiš. Soukromé financování tak hraje daleko výraznější roli než u slovenských politických stran. Problémem ale je jeho neprůhlednost. Částečným řešením by mohl být nový připravovaný zákon, který momentálně projednává Poslanecká sněmovna PČR. V textu jsem zmínil několik příkladů ze zahraničí, které se osvědčily a mohly by sloužit jako inspirace pro oba hodnocené státy. Mezi financováním stran v České republice a na Slovensku jsou rozdíly. Slovenské partaje by potřebovaly více zapojit do svých aktivit obyvatele, a tak i získávat více příjmů ze soukromého sektoru. V českém prostředí se tak již děje, ovšem za poněkud nejasných okolností. Klíčovým faktorem pro obě země by tak měla být, správně fungující legislativa, možnost dohledání všech transakcí ve výročních zprávách a optimálně rozložené příjmy od státu a ze soukromých zdrojů.