Rozdíl v percepci dětského obličeje mezi bezdětnými ženami a matkami

Abstract

Dětské charakteristiky obličeje se podílejí na utváření vztahu mezi matkou a dítětem v rané ontogenezi. Tzv. baby schéma je zřejmě obecněji fungujícím mechanismem, tedy nejen u člověka , ale i u zvířat. To by nasvědčovalo vrozenému percepčnímu schématu. Navíc se pak juvenilní rysy promítají do atraktivity ženského obličeje a do přisuzování osobnostních charakteristik (např. důvěryhodnosti). Vrozený základ preference dětského schématu však není jednoznačný; nelze vyloučit osobní zkušenost matek. Pokud by převažovala vrozenost, nemělo by být odlišné hodnocení žen bez dětí a matek. Naopak pokud má větší význam osobně prožitá zkušenost s utvářením citového vztahu k dítěti, měly by matky hodnotit dětské obličeje pozitivněji než ženy, která zatím děti neměly. Cílem práce bude ověřit, zda a v jaké míře má na vztah matky k dítěti na základě rysů obličeje vrozené percepční schéma nebo předchozí zkušenost.