Římská říše jako mezinárodní systém: proměny a fungování systému v období císařství a jeho následný pád

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá vnitřním a vnějším systémem římského impéria. Zkoumá formování vnitřní struktury a mezinárodní pozice římského státu během éry císařství. Mým cílem je analyzovat římskou říši jako svébytný mezinárodní systém. Práce je rozdělena na teoretickou část, kde představím koncepty mezinárodních systémů, hegemonie, impérií a modelů římsko-barbarských vztahů; a na praktickou část, kde budu demonstrovat fungování římské říše jako systému v období prosperity a během období úpadku a pádu.

Teoretická část zahrnuje koncepty mezinárodních systémů, především koncepty starověkých mezinárodních systémů od Buzana a Littlea, které jsou doplněny dalšími pohledy na problematiku mezinárodních systémů. Tato část také pojednává o konceptech impérií z prací od Motyla, Doylea a Galtunga a také o otázce hegemonie. Pro porozumění vztahů mezi římskou říší a germánskými kmeny a pro porozumění mezinárodní pozice impéria se zaměřuji na modely římské správy a její chování na germánském území.

Praktická část zkoumá římskou říši a její úspěchy a neúspěchy během dvou období, principátu a dominátu. Římské impérium bylo nejmocnější a nejmohutnější systém a státní útvar starověku. Impérium se stalo hegemonem a významným mezinárodním aktérem díky vyspělému politickému systému, ekonomice, společnosti a technologiím. Všechny tyto faktory se měnily v průběhu času a formovaly impérium a jejich následný úpadek způsobil úpadek a pád římské říše. Hlavním cílem je ukázat, jak a proč se římská říše stala mocným systémem vnitřně i z vnějšku a jaké byly důvody jejího úpadku a pádu.