Pojetí deliktů proti životu v době předbělohorské

Abstract

Cílem práce je bližší analýza pojetí deliktů proti životu v době předbělohorské. Přináší pokus o ukázku koncepce deliktů proti životu od prvobytně pospolné společnosti do sedmnáctého století před nástupem absolutismu a jeho moderních trestních zákoníků. Zachycuje se zde v běhu času pohled na takové delikty, jakými jsou v dnešním pojetí trestního práva, vražda a zabití, také na vraždu plodu nebo dítěte matkou a sebevraždu. Práce se zabývá trestním právem na území Čech a Moravy, konkrétně dvěma hlavními právními systémy - zemským a městským právem a jejich ustanoveními o usmrcení. Co se týče obsahu práce, představuje ji včetně úvodu a závěru osm hlavních kapitol. Druhá kapitola je věnována nejstarší historii trestního práva a stručným popisům jednotlivých právních institutů, se kterými se shledáváme u právních památek. Jádrem práce je třetí kapitola, ve které jsou podrobeny selekci jednotlivé právní památky obou oblastí světského práva a jsou z nich vybrány relevantní trestněprávní ustanovení týkající se usmrcení. Čtvrtá a pátá kapitola je zaměřena na sebevraždu a zahubení neřádně nabytého plodu. Šestá kapitola představuje nejčastější tresty za delikty proti životu a charakterizuje jejich podstatu a výkon. V sedmé kapitole jsou uvedeny příklady z dobové trestněprávní praxe. Závěr celé zkoumání shrnuje a vyhodnocuje.