Už je zase dovoleno nenávidět Židy? Kdo obhajuje primitivní antisemitské pověry

Abstract

Většinou se za autora termínu „antisemitismus“ pokládá německý žurnalista Wilhelm Marr (1819–1904), jehož až chorobný zájem o židovství vedl k popularizaci termínu antisemitismus. Pomineme-li nejstarší formy protižidovské nenávisti, o nichž máme zprávy z antiky, můžeme nenávist k Židům zaznamenat převážně z křesťanské Evropy. S osvícenstvím, s rozvojem urbanismu a emancipace Židů docházelo stále častěji ke konkurenčním, třídním a nacionalistickým konfliktům a hledání viníků za neutěšenou politickou situaci či beznadějnou bídu chudiny. Nenávist k židovské menšině, která opouštěla ghetta a mísila se s obyvateli měst, stávala se viditelnější a mnohdy úspěšnou, se již tolik neopírala o náboženství či rasu, ale vybíjela se na obviňování z vykořisťování „hostitelského“ národa, rolnické a dělnické třídy. Josef Stalin byl fanatický antisemita stejně jako mnozí komunisté v sovětských satelitech, ale vzhledem ke svému halasně oslavovanému boji s německým nacionálním socialismem těžko mohli svou averzi otevřeně projevovat stejnými slovy jako Hitler. Začalo se tedy užívat kódové slovo „sionista“. Moderní antisemité již nehlásají, že nám Židé zavraždili Boha, ani neměří židovské nosy. Moderní antisemité bojují proti sionismu.