Podmínka jako vedlejší ustanovení v závěti v právu římském a moderním

Abstract

Tato diplomová práce se věnuje tématu ustanovení podmínky vedlejší v římském právu a srovnání s úpravami v právu moderním. Pro lepší pochopení stručně popisuji dějiny Říma, právní prameny a základní principy. Poté charakterizuji římské dědické právo a rozebírám podmínky, jednotlivé druhy a určení času pro zdůraznění rozdílů. Pro srovnání byly vybrány jednak občanský zákoník z roku 2012, dále vládní návrh občanského zákoníku z roku 1937 a rakouský občanský zákoník Allgemeines bücherliches Gesetzbuch für diegesamten deutschen Erbländer der österreichischen Monarchie z roku 1811. Důvodem pro takový výběr je skutečnost, že v průběhu jejich tvorby se tvůrci in-spirovali z jejich náplně a obsahu. Staré římské právo v části dědictví se objevuje, jak v rakouském zákoníku, tak ve vládním návrhu tak i v novém občanském zákoníku. Práce rozdělena je rozdělena do jednotlivých částí, které respektují chronologii jednotlivých zákoníků. Závěrem popisuji zjištěné rozdíly v komparaci římského a moderního práva.