Ruská federace a NATO

Abstract

V první části své práce se zabývám Organizací Severoatlantické smlouvy (The North Atlantic Treaty Organization ? NATO). Cílem této kapitoly není podrobná analýza vojenské a civilní struktury NATO, nýbrž pouze základní stručná charakteristika jejího vzniku, členských zemí a fungování jejích institucí. Pro správnou orientaci v následujícím textu je potřeba si určité události sjednotit a dát do správných souvislostí. Jelikož se nejedná o organizaci, která by vznikla impulsivně, zabývám se zde i jednáními, která vzniku Aliance předcházela. Velmi krátce jsou zde zmíněny také přistupující země, kterým je větší prostor věnován v následujících kapitolách. Vznik NATO na jedné straně mělo za následek vznik Varšavské smlouvy na straně druhé. Zde jsou dobře patrné geostrategické zájmy obou mocností. Ve druhé části práce se tedy zabývám zrcadlovým subjektem NATO ? Varšavskou smlouvou. Čtvrtá část práce je věnována vývoji vztahů Ruské federace a NATO. Jejich vzájemné spolupráci a zájmům Ruské federace podílet se na tvorbě zahraniční politiky USA. V páté předposlední části práce se věnuji dohodám týkající se jaderného odzbrojování a kontroly jaderného zbrojení. Problematika jaderných zbraní a zejména snižování jejich počtu patří mezi hlavní cíle NATO. Po rozpadu Varšavské smlouvy bylo potřeba NATO transformovat, jelikož se objevily nové problémy mezinárodního systému a tím byl mezinárodní terorismus. Popisuji zde vzájemnou spolupráci NATO a Ruské federace na systému PRO, který je s mezinárodním terorismem neodmyslitelně spjat. Poslední část práce je věnována reakci Ruské federace na postupné rozšiřování NATO. Vybrala jsem analýzu vztahů Rusko ? Ukrajina. Jelikož se jedná o území, které odděluje Rusko od přímého styku se Západem a také pro geostrategické zájmy jak Ruské federace tak i NATO v této oblasti.