Turecko jako významný geopolitický hráč - doktrína "strategické hloubky" v zahraniční politice Turecka

Abstract

Turecko je bezesporu jedním z důležitých geopolitických a strategických hráčů nejen v rámci regionu Blízkého východu, ale také celého mezinárodního systému, a to především pro svou výhodnou polohu, která z Turecka činí spojnici dvou světových kontinentů - Evropy a Asie. Tato výjimečnost nicméně neleží jen v rovině geografické, ale také v rovině politické. Turecko je jakýmsi přemostěním mezi tradiční islámskou společností a společností západní, jejíž prvky můžeme v Turecku sledovat od 20. let 20. stol. Evropský právní systém a instituce, tržní hospodářský systém, prozápadní politika státu či členství v západních mezinárodních organizacích, ale v poslední době také diplomacie směřovaná na muslimské středoasijské a blízkovýchodní sousedy, podepřená členstvím v mnoha regionálních politických, ekonomických a kulturních organizacích, dělá z Turecka klíčového zahraničního partnera všem těmto regionům. S ohledem na to, že v minulosti byla diplomacie tureckých sekulárních vlád směřována především na Západ a spočívala zejména na dobrých vztazích se zeměmi EU, USA nebo Izraelem, je v současné době zřejmé, že v posledních letech došlo k jistým změnám v navazování a rozvíjení vztahů s dalšími regiony. Na těchto změnách má velký podíl turecká konzervativní strana - Strana spravedlnosti a rozvoje (Adalet ve Kalkinma Partisi, AKP), která se rozhodla pro obrat, potažmo diverzifikaci oblastí zájmů v zahraniční politice Turecka. Avšak nepostradatelnou osobou je v tomto ohledu také současný turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu, jenž ve svém díle Stratejik Derinlik (Strategic Depth, Strategická hloubka) vybízí k aktivní diplomacii směrem ke státům Balkánu, Černého moře, Kavkazu, Střední Asie a Blízkého východu, na jejímž základě by měla být posílena role Turecka jako regionální mocnosti a mediátora regionálních konfliktů. Davutoglova idea "strategické hloubky" byla krátce poté oficiálně přijata také nejvyššími vládními představiteli AKP, přičemž v současnosti ji lze považovat za státní zahraničně-politickou doktrínu Turecka. Diplomová práce si klade za cíl analyzovat hlavní teoretická východiska, popsaná v díle Strategická hloubka a zahraničně-politickou praxi AKP s cílem zjistit, zda se v souvislosti z danou doktrínou změnil geopolitický význam Turecka.Práce bude sestávat ze dvou částí, teoretické a empirické, přičemž část teoretická se bude zabývat vymezením Davutoglovy doktríny "strategické hloubky" a jejími charakteristickými rysy. Hlavní přínos teoretické části bude spočívat v konceptualizaci Davutoglova pojetí centrální mocnosti, jež bude dále komparováno s konceptem střední mocnosti a s konceptem regionální mocnosti.Hlavní náplní empirické části práce pak bude analýza konkrétních jednání tureckých vládních představitelů především od roku 2002 do současnosti, jež byla učiněna za účelem zlepšení strategické pozice Turecka na regionální, ale také na celosvětové úrovni s cílem poukázat na význam a vliv Davutoglovy doktríny na tureckou zahraniční politiku a vztahy s okolními státy.