Selhání konsociační demokracie v Československu

Abstract

Předložená bakalářská práce se zabývá selháním konsociační demokracie v Československu po roce 1989. Práce nejprve popisuje samotný teoretický model konsociační demokracie politologa Arenda Lijpharta, představuje jeho základní charakteristiky a rysy, které jsou nezbytné pro úspěšné fungování modelu konsociační demokracie v praxi. To vše v podobě základních společensko-politických vztahů, hlavních institucionálních podmínek a souboru specifických společensko-politických podmínek. Poté práce směřuje k představení historických okolností ovlivňujících pozdější selhání československé konsociační demokracie. Zejména se zaměřuje na popis napjatých česko-slovenských vztahů v historii, dlouhodobou absenci demokracie před rokem 1989, nerovnoměrný ekonomický vývoj, státoprávní uspořádání a podobně. Výsledkem je jasná definice společensko-politických podmínek, ve kterých byl model konsociační demokracie po roce 1989 aplikován a také nezbytný kontext pro popis důvodů praktického selhání modelu v praxi. Následně práce představuje společensko-politické prostředí po roce 1989 a všímá si nejdůležitějších momentů. Například seznamuje se vznikem a rozpadem dvou hlavních revolučních politických hnutí, přípravami, průběhem a výsledky prvních svobodných voleb, nebo hlavními společenskými otázkami tohoto období. U všech těchto bodů je věnována velká pozornost zejména roli a významu tehdejších politických elit. Zjištěné důsledky historických okolností a společensko-politického prostředí po roce 1989 jsou spolu s teoretickými představami konsociační demokracie v práci podrobeny analýze. Analýza má za cíl poukázat na hlavní důvody selhání konsocialismu v Československu a proč se politický vývoj po roce 1989 tak odlišoval od představ konsociační teorie.

Description

Subject(s)

Arend Lijphart, konsociační demokracie, Československo, historické okolnosti, ústava, politické elity, analýza

Citation

OPEN License Selector