Zahraniční politika USA vůči Latinské Americe

Abstract

Hlavním tématem této bakalářské práce je zahraniční politika USA vůči Latinské Americe. USA považovaly oblast Latinské Ameriky za přirozenou sféru vlivu již od roku 1823, kdy byla vyhlášena Monroeova doktrína. Geografická poloha Latinské Ameriky, která se nachází v západní hemisféře, tak učinila z tohoto regionu předmět zájmu amerických administrativ. Zejména s nastupujícím vlivem komunismu po konci druhé světové války došlo k navýšení strategické důležitosti latinskoamerického regionu v zahraniční politice USA. Byl to právě antikomunismus představitelů USA, který ve druhé polovině 20. století v jejich zahraniční politice zastával značnou roli a ovlivňoval tak politické dění v zemích Latinské Ameriky. Přístup dílčích latinskoamerických vlád k socioekonomickým otázkám se tak stal důležitým faktorem, který ovlivňoval podobu jejich bilaterálních vztahů s USA. V první části této práce se zabývám popisem zahraničněpolitických nástrojů, kdy využívám především jejich dělení dle Christophera Hilla. Ve druhé části popisuji historicko-politický kontext zahraniční politiky USA ve zmíněném regionu, tedy jakými ideologickými směry a doktrínami byla americká zahraniční politika v konečném důsledku ovlivněna. Ve třetí části zkoumám zahraniční politiku USA vůči Kubě v letech 1958-1989 a obdobné časové rozmezí využívám i v části čtvrté, kde se zaměřuji na zahraniční politiku USA vůči Chile. V obou zmíněných částech popisuji, jak se měnila americká zahraniční politika v návaznosti na obměnu dílčích prezidentských administrativ a jaký přístup tyto exekutivy ve své zahraniční politice zastávaly. V závěrečné části se zabývám tím, jak můžeme Hillovo dělení aplikovat na dílčí zahraničněpolitické nástroje, které USA vůči Kubě a Chile ve zmíněném období využívaly.