Mocenské ambice nearabských zemí Blízkého východu případové studie Turecka a Íránu

Abstract

V této diplomové práci jsem se zabýval mocenskými ambicemi dvou nearabských států Turecka a Íránu. Konkrétně jsem srovnával jejich strategie a politiky, jejichž prostřednictvím se oba státy snažily posílit svoje mocenské postavení v oblasti Blízkého východu. Pro zkoumání těchto cílů jsem si zvolil podobné výzkumné období v případě Turecka od roku 1980 až do roku 2015, v případě Íránu od roku 1979 až do roku 2015. Vycházel jsem z teze, že oba státy touží posílit své mocenské postavení v rámci Blízkého východu. Cílem těchto států je tak získat větší vliv a moc nad ostatními státy v regionu. Jak Írán, tak i Turecko ovšem mají oproti ostatním arabským zemím ve většinově arabském regionu ztíženou výchozí pozici, protože nepatří do tzv. arabského centra Blízkého východu, což je faktor, který jejich snažení ve většinově arabském regionu značně komplikuje.