Použití síly v mezinárodním právu a výzvy vedení války 21. století

Abstract

Práce nazvaná Zákaz použití síly a hrozby silou v mezinárodním právu a jeho nesporné výjimky se zabývá historickým vývojem doktríny bellum iustum a vývojem použití síly v mezinárodních vztazích. Přehledově je zpracována problematika použití síly v mezinárodních vztazích dle Společnosti národů i dle Pařížského paktu. Je v ní vysvětlena Stimsonova doktrína neuznávání či Drago-Porterova doktrína zákazu použití síly k vymáhání veřejných dluhů.. Věnuje se analýze a interpretaci jednotlivých pojmů uvedených v článku 2 odstavec 4 Charty OSN, zejména pojmům ozbrojený útok, mezinárodní vztahy, politická nezávislost a územní celistvost a pojmu síla. Dále se věnuje analýze a interpretaci článku 51 Charty OSN a donucovacím opatřením Rady bezpečnosti OSN dle kapitoly VII. Charty OSN. Práce obsahuje také definici hybridní války, Její součástí je případová studie použití síly v Iráku, Gruzii a na Ukrajině.