Viktimizace bezdomovců.

Abstract

Cílem této práce je odhalit vzorce viktimizace z pohledu samotných aktérů, jak sami chápou viktimizaci a zda jsou si vědomy, že jsou oběťmi viktimizace. Používám metodu zúčastněného pozorování, doplněnou neformálními rozhovory a polostrukturovanými rozhovory. V teorii vycházím z myšlenek kritické kriminologie, teorie viktimizace a typologie bezdomovectví podle ETHOS. Ve své práci se zabývám tématem viktimizace bezdomovců v Plzni. Zejména se zaměřuji na aspekty jako kdy a kde se útok odehrál, kdo byl agresor, jaké byly důvody útoku, co informátor dělal před útokem, během útoku a po něm. Sleduji podobnosti v jednotlivých případech a hledám v nich nejčastější podobnosti. Obecně platí, že většina útoků na bezdomovce se odehrává v noci. Rozdíl je především v tom, kdo je útočník - policie nebo "bydlící" populace. Rozdíly ale můžeme spatřovat i v motivaci k útoku. Mé závěry jsou, že bezdomovci si neuvědomují, že jsou oběťmi viktimizace kvůli kategoriím, v nichž žijí. Ať už jde o "nájezdy" policie nebo o útoky "bydlící" populace v době spánku.