Genocida a trestání zločinů genocidy v mezinárodní politice

Abstract

Pojem genocida, který vznikl ve 40. letech 20. století, znamená úmyslné vyvražďování národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny obyvatelstva. Právě ve 20. století si tyto zločiny získaly mezinárodní pozornost, díky níž začaly být budovány nástroje, které mají vést k zabránění a trestání zločinů genocidy. Tento text analyzuje proměny diskuse o zločinech genocidy v období od arménské genocidy po současnost a zkoumá nástroje určené k jejímu zabránění a trestání. Po arménské genocidě a holocaustu se mezinárodní debata zaměřovala na definici genocidy a na zanesení tohoto pojmu do mezinárodního práva. To se povedlo v roce 1948, kdy byla Valným shromážděním přijata Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia. Zároveň se prohlubovala diskuse o vzniku mezinárodního soudu, který měl tyto zločiny trestat. V období studené války však došlo v tomto procesu ke stagnaci. Na počátku 90. let proběhly genocidy v bývalé Jugoslávii a ve Rwandě, což vedlo ke vzniku Mezinárodních trestních tribunálů a následně ke vzniku Mezinárodního trestního soudu. Tyto události také prohloubily debatu o prevenci genocidy a v roce 2005 vnikla norma Responsibility to Protect. R2P je důležitým preventivním nástrojem, který zavazuje státy chránit své obyvatelstvo. Přestože mechanismus vytvořený mezinárodním společenstvím nebyl v praxi zcela aplikován, má potenciál být v budoucnu efektivní.