Impérium jako aktér mezinárodního systému starověkého Středomoří a Přední Asie.

Abstract

V této práci je nastíněna zásadní etapa perského impéria. Popisuje, jakým způsobem se periferní oblast Přední Asie stala dominantním politickým aktérem starověku. Právě to je předmětem mé práce, ve které je postupně popsán historický vývoj Perské říše a její imperiální struktura. V první části práce je popsána teorie Alexandra Motyla. Motylova teorie impéria je založena především na struktuře státního útvaru a vztahu centra s periferními oblastmi. Motyl udává několik charakteristik, které mohou vést k oslabení centrální moci daného impéria. V celé historii starověku se objevilo pouze několik říší, které dokázaly ovládnout rozlehlá území pomocí efektivní správní struktury. Prvním z těchto státních celků byla Perská říše. Peršané dokázali ovládnout oblast od povodí Indu až po území dnešního Řecka. Zároveň dokázali vytvořit imperiální strukturu, která zajistila životnost říši na příštích 200 let. Zajímavé je, že struktura této říše se podobala imperiální struktuře římského císařství, které se zrodilo za vlády císaře Augusta.