Geopolitické aspekty války o Náhorní Karabach (2020)

Abstract

Rozpad Sovětského svazu na počátku 90. let 20. století znamenal pro téměř všechny státy, které se nacházely v jeho blízkosti či byly jeho součástí, počátek řady dramatických změn. Mezi těmito státy se nacházely i Arménie a Ázerbájdžán, které byly jeho součástí již od konce první světové války, a to především z důvodu jejich strategické polohy. S nově nabytou nezávislostí ovšem vyvstala i řada etnických a územních problémů, které se projevily násilnými střety a posléze již plnohodnotnou válkou. Právě vyhlášení nezávislosti Náhorního Karabachu (neboli republiky Arcach) 2. září 1991 ze strany etnických Arménů se stalo pomyslnou rozbuškou násilí, které trvalo až do 12. května 1994. Obě dvě země se následně dohodly na příměří, které ovšem pro Ázerbájdžán znamenalo ztrátu kontroly nad územím Náhorního Karabachu, a také ztrátu dalších územních regionů. Celý konflikt se tak do velké míry zakonzervoval a v průběhu let docházelo k příležitostným hraničním potyčkám, které se nejevily jako natolik významné události, jež by mohly narušit status quo. Jako jednou z příležitostných potyček se zdál být i útok z 27. září 2020, ovšem jak nyní víme, šlo o začátek daleko intenzivnější a větší Ázerbájdžánské invaze. Ta měla za cíl zvrátit arménské zisky z první války v roce 1992-1994, a především zajistit nabytí kontroly nad územím Náhorního Karabachu. Zatímco v první válce měla vojensky navrch Arménie, nyní se válečné štěstí otočilo a díky nově nabytým spojencům se Ázerbájdžánu dařilo dosahovat svých vojenských cílů. Nemalý podíl na této skutečnosti mělo i zapojení externích aktérů, kteří se v tomto regionu snaží prosazovat své geopolitické zájmy.

Description

Subject(s)

azerbájdžán, arménie, turecko, rusko, írán, válka, náhorní karabach, konflikt, ropné zdroje

Citation

Collections

OPEN License Selector