Neziskový sektor a územní samospráva

Abstract

Cílem práce bylo vymezení a seznámení se s územní samosprávou a neziskovým sektorem a zjistit, zda a jaký, mezi nimi existuje vztah. Pro demonstraci jsem se rozhodl využít praktických příkladů neziskových organizací v hlavním městě Praze. Dozajista by se dalo celé téma uchopit jinak, stejně jako mohl být vztah demonstrován na jiných nebo více neziskových organizacích. Naproti tomu si myslím, že obecné závěry, které plynou z příkladů organizací Junáka a Sokola mají vypovídající váhu přinejmenším v tom, že se jedná o jedny z největších a nejstarších neziskových organizací na našem území. Dále se myslím, že mé členství ve zmíněných organizacích mi dovolilo poskytnout pohled důkladnější, protože jsem mohl oslovit přímo jednotlivé známé osoby. Zde v závěru bych ještě jednou rád upozornil na novou právní úpravu, zákona o územně správním členění státu. Tento zákon jsem již v minulosti vyhlížel a jsem rád, že už brzy nabude účinnosti, protože do celého členění České republiky, přinese ještě více přehlednosti. Zejména pak ve vztahu k územní samosprávě na úrovni vyšších územně samosprávných celků. Z celé práce vyplývá, že pokud se ptáme na otázku, zda existuje vztah, nebo podpora mezi neziskovým sektorem a územní samosprávou hlavního města Prahy, dostaneme jasnou odpověď. Ano! Nejvíce je spolupráce zastoupena finanční podporou neziskových organizací, působících právě na daném území. Z prostého pohledu je jasné, že neziskové organizace na území hlavního města Prahy nemohou být ze své podstaty finančně nezávislé a Magistrát hl. m. Prahy je tak jedním z prvních míst, kde žádají o podporu. Magistrát hl. m. Prahy si je této potřeby podpory dobře vědom a současná tendence je taková, že onu podporu stále zvyšuje. Tedy pokud se jedná o finanční prostředky. Bohužel i v rámci štědré finanční podpory se najdou nedostatky. Jak vyplynulo z praxe zmíněných neziskových organizací, je největší problém shledáván v častých změnách ze stran Magistrátu hl. m. Prahy. Jedná se jednak o časté změny v tom, jak jsou finance poskytovány a jednak v tom, jak o finance žádat. Zástupci těchto organizací dále vyčítají nedostatečnou informovanost o těchto změnách, která vede často k nepochopení toho, co mají a jak to mají dělat. Časté změny jsou přisuzovány měnícímu se politickému obsazení v hlavním městě. Finanční podpora ze stran městských částí je komplikovaná. Komplikovanost se spatřuje jednak v tom, že městské části mají obecně menší možnosti finanční podpory, než hlavní město Praha jako celek, ale i v tom, jak podpora probíhá. Není totiž pravidlem, že podpora od městských částí probíhá všude stejně. V určitých městských částech je podpora dobrá, v jiných ne a někde dokonce není ze stran městské části podpora vůbec. Další spolupráci mezi neziskovými organizacemi a hl. m Prahou lze spatřovat v komunikaci s nimi a snaze vyznat se v jejich dotačních a grantových programech. Z práce vyplývá, že Junák má v tomto směru výhodu, jakožto organizace zabývající se převážně mimoškolní výchovou mládeže, oproti Sokolu jako sportovní organizaci. Ale i přes to, se snaží magistrát podporovat všechny neziskové organizace například tím, že pořádá školení ohledně žádostí o dotace a granty.