Osoba rozhodce v rozhodčím řízení

Abstract

Rozhodčí řízení obecně má velmi široký prostor působnosti, i když přihlédneme k tomu, že vývoj v některých jeho aspektech směřuje k větší míře regulace. Nejinak tomu je u osoby rozhodce, má obecně široký prostor působení, ale i jeho postavení je v poslední době více regulováno, např. v oblasti spotřebitelských sporů. Rozhodce má specifickou roli, která je na jedné straně vyjádřením vůle stran delegovat své právo rozhodnout o svých sporech a na druhé straně příkladem toho, že monopol státní moci nemusí být absolutní. Stát jde tedy v tomto případě, pokud se podíváme na problematiku z širší perspektivy, opačným směrem, než v řadě dalších oblastí a umožňuje lidem získat větší možnost disponovat se svými právy, za cenu větší odpovědnosti. Odpovědnosti, která počíná vybráním vhodného rozhodce pro konkrétní řízení; vhodných pravidel i rozhodčí instituce. Odpovědnost, která vzniká absencí veřejné moci v procesu rozhodování a vydání nálezu. Až v momentě vykonání rozhodčího nálezu dochází k průniku rozhodčího řízení s exekučním, když je zde platně vydanému nálezu rozhodců přiznáno uznání a vykonatelnost jak na tuzemské, tak na mezinárodní úrovni. Odpovědnost však neplyne jen stranám řešící své spory v rozhodčím řízení, ale též rozhodcům, kteří v rámci své role mají povinnost rozhodnout objektivně (nepodjatě) a respektovat principy rozhodčího řízení. Ze srovnání českých a zahraničních rozhodčích institucí vyplývají značné podobnosti rozhodčího řízení i postavení arbitra. Toto je dané tím, že mnoho institucí vychází z UNCITRAL Arbitration rules. Rozdíly jsou obecně hlavně v postavení rozhodčích institucí, konkrétně v tom, zda-li mají větší vliv na rozhodčí řízení či zda více záleží na vůli stran. Záměry vytyčené v úvodu této práce, tedy analýza postavení rozhodce a rozhodčích institucí a částečná komparace se zahraniční situací, byly zpracovány v průběhu celé práce i s úvahami autora práce na daná témata. Role rozhodce byla vymezena v rámci ADR i rozhodčího řízení, po praktické i teoretické stránce, v rámci ad hoc i institucionálního rozhodčího řízení.