Každodenní praktiky uživatelů drog

Abstract

Cílem této práce je analyzovat data provedeného etnografického výzkumu ve vybraných urbánních lokalitách, v rámci něhož byly sledovány každodenní praktiky uživatelů tzv. tvrdých drog. Pozornost je mimo jiné věnována na souvislost mezi formami subsistence, kriminalitou a užíváním ilegálních látek s důrazem na to, o jakou látku se jedná, resp. zdali existují rozdíly v každodenní praxi s ohledem na druh užívané substance. S čímž úzce souvisí i ekonomická pozice aktéra a jeho získaný sociální status bezdomovce, což by měl být dalším z cílů tohoto projektu. Jinými slovy poodkrýt kauzální příčinnost mezi užíváním tvrdých drog a fenoménem bezdomovectví. Zkoumanou populací jsou injekční uživatelé tzv. tvrdých drog v urbánním prostředí. Konkrétně aktéři, u nichž lze předpokládat signifikantní výskyt zkoumaných problémů. Ty jsem vybíral na základě účelového výběru, podpořeného teoretickými východisky a znalostí zkoumaného terénu z předešlého projektu bakalářské práce, působením v organizaci zabývající se sociální prací v oblasti drogově závislých. V rámci této práce jsem stanovil 3 stěžejní výzkumné otázky na které se v práci snažím odpovědět. Jaké látky jsou užívané v prostoru vybrané lokality a především, která bude dominantní? Každá užívaná látka má své charakteristické spotřebitele. Ty spojují specifické potřeby. Některé látky jdou například vyrobit v domácím prostředí a jiné nikoliv. Droga, která se musí vykupovat od překupníků, bude mít jinou hodnotu i jiné spotřebitele, než droga, která lze vyrobit z dostupných zdrojů. To bude samozřejmě vázat jiné praktiky a sdružovat jiné sociální chování, byť ve své základě podobné, ale nikdy se nebude úplně překrývat. Například kriminalita bude průsečíkem většiny uživatelů, ale poptávka po heroinu bude kriminalitu vztahovat na cennější zboží a bude nutit aktéry více riskovat, než aktéry požadující pervitin. Jakou měrou přispívá kriminalita ke stabilizaci ekonomického statusu aktérů? Tato otázka poodkrývá již zmíněnou problematiku obstarání prostředků na drogu samotnou a celkově mapuje ekonomické taktiky konkrétních jedinců. Do jaké míry participují jedinci na legálním ekonomickém systému například stálým zaměstnáním, nebo podporují takzvanou šedou ekonomiku námezdní formou pracovní činnosti či využívají pouze kriminálních praktik v prostoru ilegální ekonomiky (Bourgouis 1989). Tato otázka by taktéž měla poodkrýt perspektivu samotných aktérů ve vztahu ke kriminální činnosti. Tj. zda ji jako kriminální definují nebo u nich dochází k určité formě neutralizace kriminálního jednání a následné interpretace jako něčeho, k čemuž jsou donuceni, a tudíž tato činnost není, nebo nebude vnímána jako kriminální (Sykes, Matza 1957). Jak velká je souvislost mezi dlouhodobějším užíváním ilegálních návykových látek a bezdomovectvím? Je důvodný předpoklad, že životní styl a konečně tedy praktiky spojené s užíváním drog sebou nesou i velkou ekonomickou zátěž na jedince a změnu jeho sociálního statusu. Aktér nebude schopen stabilně užívat finanční prostředky k placení nájemného, nebo jiných plateb souvisejících se správou místa k bydlení (Bourgouis, Schonberg 2009). Jestliže nebude osoba dostatečně zabezpečena sítí spřízněných aktérů, kteří budou ochotni dočasně poskytnout místo k bydlení, bude nucena žít na ulici popřípadě jiných veřejných místech. Otázkou tedy bude, jak rychlý je tento proces a jak bude souviset s předchozím jednáním aktéra, dejme tomu před upadnutím do fatální závislosti. V souvislosti s výše zmíněnými procesy bude v průběhu práce zmíněno několik konkrétních případů, jež by měly dokreslit tuto skutečnost.

Description

Subject(s)

těžcí uživatelé drog, drogy, ilegální látky, drogová závislost, pervitin, heroin, subutex, subsistencční strategie, ilegální ekonomika, šedá ekonomika, každodenní praktiky, každodenní taktiky, urbánní prostředí, bezdomovectví

Citation

Collections

OPEN License Selector