Spartakiáda z aktérské perspektivy

Abstract

Československé spartakiády byly nejpozoruhodnější masová vystoupení, pořádaná každých pět let jako osvobození naší země Rudou armádou. Jejich tradice se v Československu datuje od roku 1955 do 1985, kromě roku 1970. Spartakiády patřily mezi jeden ze symbolů komunistického režimu, kdy na strahovském stadionu v Praze vystoupili tisíce cvičenců a synchronizovanými pohyby ze svých těl vytvářeli různé obrazce. Cílem práce bylo reflektovat spartakiády z aktérské perspektivy. To znamená za pomoci vzpomínek, prožitků a postojů těchto účastníků podat obraz tohoto masového vystoupení v Československu. Úvod práce je zaměřen na popis historie hromadných vystoupení, ze kterých spartakiády vycházejí. Jedná se zejména o turnerské festivaly a Sokol. Dále se práce zabývá spartakiádami, které jsou rozděleny a charakterizovány podle pojetí Petra Roubala. Další část práce se zabývá spartakiádou z aktérské perspektivy. V jejích podkapitolách jsou vzpomínky účastníků seřazeny chronologicky, od nacvičování na spartakiádu, po vystoupení na strahovském stadionu. Je zde také popsána interpretace a význam spartakiádních skladeb, jak mužských tak ženských a význam dresů cvičenců. Tyto interpretace jsou v závěru porovnány s pojetím Petra Roubala.