Vývoj biologických zbraní ve 20. století

Abstract

Výzkum moderních biologických zbraní zahájilo Japonsko ve 30. letech 20. století, které jej provádělo na území Mandžuska. Japonským výzkum zahrnoval experimenty s lidskými subjekty, které byly vystavovány různým druhům patogenů. Terénní testy byly nejdříve prováděny v uzavřených lokalitách, ale později došlo k testování biologických zbraní na čínském obyvatelstvu. Japonský výzkum skončil v roce 1945. Spojené státy americké po konci druhé světové války udělily imunitu japonským vědcům výměnou za výsledky jejich experimentů. Biologický program USA se zaměřoval na simulaci biologický útoků a ochranu před nimi. Zároveň v rámci testování biologických zbraní souběžně vyvíjel vakcíny proti daným nemocím. To je důležitý bod, který program USA odděloval od ruského a japonského programu. Program skončil v roce 1969. USA a SSSR podepsali Úmluvu o zákazu biologických zbraních, která byla ratifikována v roce 1975. Sovětský program začal již na konci 20. let 20. století a zaměřoval se na nejagresivnější patogeny, na které nebyla účinná antibiotika ani vakcíny. Díky Sverdlovskému incidentu, který se stal v roce 1979 Spojené státy zjistily, že SSSR porušuje danou úmluvu. Úmluva o zákazu biologických zbraních zakazovala celou třídu těchto zbraní, ale neměla účinné mechanismy v případě jejího porušení.