Advokacie na Královských Vinohradech s ohlédnutím do pražského Karlína a Žižkova v době první republiky

Abstract

Smyslem této rigorózní práce je navázat na předcházející diplomovou práci z roku 2018 s názvem Advokacie v pražském Karlíně a na Žižkově v době první republiky, jejímž účelem bylo zejména zmapovat prvorepublikovou advokacii na území dnešních pražských čtvrtí Karlína a Žižkova a seznámení čtenářů s jednotlivými lidskými příběhy a osudy karlínských a žižkovských advokátů. Diplomová práce se kromě vlastního tématu obecně zabývala vývojem a úlohou advokacie ve sledovaném období, tedy v letech 1918 - 1938, když zachytila tehdejší legislativní vývoj advokacie a obsahovala rozbor vybraných právních předpisů upravujících advokacii, účinných v době první republiky, které byly vydány jak před vznikem samostatného československého státu, tak i po jeho vzniku. Obsahem úvodní kapitoly je stručný nástin historického vývoje oblasti, která je dnes jednou z pražských čtvrtí a kterou v současnosti považujeme za širší pražské centrum, přičemž před necelými sto padesáti lety se jednalo o samostatnou obec situovanou až za pražskými městskými hradbami. První kapitola tedy popisuje hospodářský vývoj a rozvoj místní bytové, průmyslové i jiné výstavby a snaží se co nejvěrněji popsat podobu Královských Vinohrad, jak ji získali ve sledovaném období. V neposlední řadě je věnována pozornost i místní prvorepublikové samosprávě a jsou zde zmíněny významné stavby, které lze považovat za přirozené dominanty tohoto místa. Druhá kapitola je věnována advokacii na Královských Vinohradech mezi lety 1918 - 1938 a jejím hlavním cílem je zachytit rozmach zdejší advokacie, respektive zde sídlících advokátních kanceláří. Kapitola vychází především ze seznamů advokátů za roky 1918, 1926 a 1937, přičemž kompletní údaje převzaté ze seznamů advokátů, které byly dostupné v knihovně České advokátní komory, tvoří přílohu č. 1 této rigorózní práce. Zcela stěžejní kapitolou je pak dle názoru autora kapitola třetí, jež je věnována vybraným osobnostem advokátů působícím v době první republiky na Královských Vinohradech, a to nejen vzhledem ke svému rozsahu. Mezi vybranými osobnostmi nalezneme například řadu významných politiků, ať již na komunální nebo celostátní úrovni, členy výborů různých spolků, svazů, klubů, jednot a jiných organizací založených za rozličnými účely, aktivní sportovce, členy správních rad a jiných orgánů podniků a firem s rozmanitými předměty aktivit a činností. Mezi vybrané osobnosti jsou dále zařazeni spisovatelé či osoby jinak publikačně činné, a to jak v oblasti odborných studií, tak i na zábavné úrovni. Dále jsou zmíněni také zástupci šlechtických rodů, mnozí židovští advokáti, kteří tvořili do jisté míry samostatnou až izolovanou komunitu, a v neposlední řadě také rodinné advokátní kanceláře s mnohaletou tradicí. Následující kapitola, jak již bylo shora zmíněno, navazuje na předcházející diplomovou práci, kterou informačně doplňuje a snaží se podat obsahově ucelený obraz ze života vybraných karlínských a žižkovských advokátů. I s ohledem na to, že na Královských Vinohradech působilo násobně více advokátů, nežli v Karlíně a na Žižkově dohromady, výčet osobností není tak bohatý, jako v kapitole předchozí, nicméně i mezi životními příběhy zdejších advokátů, stejně jako těch vinohradských, nalezneme velmi zajímavé a poutavé epizody, ať už je ze subjektivního hlediska budeme hodnotit kladně, či záporně. Cílem závěrečné kapitoly je pak zachycení vazeb mezi Královskými Vinohrady, Karlínem a Žižkovem a mezi místními advokáty, a tedy zachytit jejich vzájemnou blízkost územní vyplývající z jejich geografické polohy, jakož i blízkost osobní. Zároveň tato kapitola pojednává o vývoji počtu advokátů usazených v předmětných oblastech od roku 1918, kdy na Královských Vinohradech bylo usídleno 18 advokátů, v Karlíně mělo toho roku advokátní kancelář zřízenou 11 advokátů, a na Žižkově bylo usazeno pouze 8 advokátů, což ilustruje značné rozdíly, které se v průběhu sledovaného období první republiky nadále prohlubovaly.