Metodické problémy výzkumu pasivní bezpečnosti a deformační odolnosti konstrukcí kolejových vozidel

Abstract

Pasivní bezpečnost kolejových vozidel je poměrně novou oblastí. Tato oblast částečně souvisí s některými předpisy v železniční dopravě. Nejvíce je však ovlivněna normou EN 15227 týkající se odolnosti skříní kolejových vozidel. Práce je zaměřena na pasivní bezpečnost interiérů. Cílem je vytvořit jednoduché posouzení bezpečnosti interiéru konkrétních kolejových vozidel. Pro tento účel je vytvořen virtuální model interiéru železničního a tramvajového vozidla. Potřebná data byla získána od výrobců a jedná se o nově navržená a aktuálně provozovaná vozidla. Vyhodnocení možných následků nehody je provedeno MKP simulací v kombinaci s MBS modely lidského těla. Použitým softwarem je Pam-Crash. Modely jednotlivých interiérů vozidel jsou vytvořeny vhodnou kombinací tuhých a deformovatelných sítí. Je zřejmé, že nejvýznamnějším prvkem interiéru je sedadlo, na které je v modelu kladen největší důraz. Při simulacích je uvažován nejběžnější zrychlující puls známý z literatury. Pro posouzení bezpečnosti byly zvoleny kolizní scénáře s největší četností výskytu. V simulacích je rovněž využit nově vyvinutý model lidského těla k posouzení pravděpodobnosti poranění. Model lidského těla je založen na Multibody přístupu s velmi detailní strukturou. Díky pokročilé biofidelitě tohoto modelu je možné dosáhnout poměrně přesných výsledků v krátkém výpočtovém čase.