Plzenští patrioti Ignác a Jaroslav Schieblovi

Abstract

Tato bakalářská práce pojednává o dvou významných osobnostech města Plzně - Ignáci a Jaroslavu Schieblovi. V první části se autor věnuje podrobněji Ignáci Schieblovi. Zde je napřed uveden chronologicky celý život Schiebla, poté následuje podkapitola o jeho působení v Obchodní a živnostenské komoře v Plzni a podkapitola o založení jeho obchodu, kde se scházely obrozenecké osobnosti města Plzně. Také je zde popsána záchrana plzeňského archivu, který se jen díky jeho přičinění zachoval až do dnešních dnů. Ignác Schiebl působil jako tiskař a zakoupil si svou vlastní knihtiskárnu. Kromě tiskařské činnosti se věnoval i novinářské činnosti. Schiebl vydával německy psaný časopis Pilsner Bote, jenž byl poté přejmenován na Pilsner Reform a byl tištěn u něj v tiskárně. V letech 18891893 vycházely také Schieblovým nákladem staročeské Nové plzeňské noviny. Ignác Schiebl měl velké přičinění na kulturním rozvoji Plzně v 19. století. Patřil mezi spoluzakladatele spolku Slovanská Lípa či hudebního spolku Hlahol. Velký zájem také projevoval o rozvoj českého divadla v Plzni, byl dokonce jeho intendantem. Druhá část pojednává o synovi Ignáce Schiebla Jaroslavu Schieblovi. Schiebl vyrostl ve vlasteneckém ovzduší Plzně. Původně však nechtěl následovat stopy otce, chtěl se stát malířem, dokonce studoval i v Drážďanech a Berlíně malířskou akademii. Nakonec se však přiklonil k novinářské a zejména statistické činnosti. Od 90. let 19. století působil jako městský úředník. Mimo svou úřednickou činnost věnoval se také i literární činnosti. Za svého života napsal mnoho publikací a přispíval svými články do česky i německy psaných periodik. Své literární dílo zaměřil hlavně na dějiny a pověsti města Plzně. Jedna podkapitola této práce je věnována výhradně jeho literárnímu dílu a poté je v příloze uveden i soupis bibliografie jeho děl a článků v různých periodikách. Třetí část práce je věnována významným osobnostem, jež navštěvovaly rodinu Schieblových. Jejich domácnost navštívil například Josef Kajetán Tyl, František Palacký, Karel Jaromír Erben či Božena Němcová.