Soumrak moderního státu: post scriptum

Abstract

Článek je reakcí na ohlasy, jež následovaly po uveřejnění autorova článku „Soumrak moderního státu“ v časopise Právník v lednu 2013. Nadto je jeho doplněním zaměřeným zejména na vazbu kategorie svobody a společenské soudržnosti, jako základu existence státu. Klade otázku, zdali mohou nebýt základní společenské hodnoty a ideály a tedy i koncept svobody transcendentní? Odpověď moderny zní: ano. Počínaje Tomášem Hobbesem, přes Jeana Jacquese Rousseaua a Immanuela Kanta až po Johna Rawlse vertikálu transcendence nahradila horizontála společenské smlouvy. Avšak Hume, y Gasset, nakonec i Sieyes, Kelsen či Marcic formulují nutnost normativního základu společenské smlouvy. Není-li již po Hobbesovi tímto základem náboženství, co by jím mělo být? Ty základní, ty nejzákladnější, každou civilizaci formující ideje, nepřináší ale ani vědci, ani filosofové, koneckonců ani vládcové, přináší je proroci či patriarchové. Žádné ale kolem nás není vidět...