Vazba jako institut omezení lidských práv

Abstract

Diplomová práce se zabývá vazbou jako nejzávažnějším zajišťovacím prostředkem, upraveným trestním řádem, který představuje nejzásadnější zásah do základních lidských práv a svobod zaručených Ústavou a Listinou základních práv a svobod. V první kapitole jsou definována přirozená lidská práva z pohledu historického, filosofického a právně teoretického. Dále je sledována přirozeně právní linie v zásadních dokumentech zabývajících se lidskými právy od 18. století po současnost. Limitům omezení osobní svobody z hlediska ústavněprávního a mezinárodněprávního je věnována druhá kapitola. Třetí kapitola je zaměřena na vývoj právní úpravy vazby na našem území od roku 1950, jsou zmiňovány nejpodstatnější zákony a novelizace zákonů TrŘ, které se zaobírají vazbou jako institutem omezujícím lidská práva, pro srovnání je uveden vývoj vazby ve Slovenské republice a v Anglii. Stěžejní čtvrtá část se dotýká vazby jako institutu zásadně omezujícího lidská práva, tedy institutu svou podstatou kontroverzního, dále pak rozhodování US v případech, kdy shledá zjevnou nedůvodnost vazby, případně neexistenci některého vazebního důvodu s přihlédnutím k mezinárodně závazným dokumentům upravujícím lidská práva a svobody. Úvahám de lege ferenda, především nutnosti naprostého odmítnutí vazby obligatorní, je věnována čtvrtá kapitola. V závěru práce je vyjádřen názor na stávající právní úpravy vazby jako institutu omezujícího lidská práva a roli US jako garanta ústavně zaručených lidských práv a svobod.