Otázka myšlenkového a kulturního dědictví. Interpretace Szlezákovy knihy Za co vděčí Evropa Řekům.

Abstract

Předmětem této diplomové práce, jejíž téma je Otázka myšlenkového a kulturního dědictví. Interpretace Szlezákovy knihy Za co vděčí Evropa Řekům, je představit a rozebrat hlavní teze této knihy. Součástí práce je snaha o kritické zvážení Szlezákových myšlenek, jsou vybrány kapitoly, které jsou za tímto účelem detailně rozebrány. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, z nichž první se věnuje představení autora knihy, jeho badatelské činnosti, knihy jako celku a základních evropských postojů a hodnot. Druhá kapitola detailně rozebírá Prolegomenu, jedná se o úvodní stať knihy Za co vděčí Evropa Řekům, ve které Szlezák hovoří o svých záměrech ohledně knihy a vysvětluje svá stanoviska, která dokládá pomocí příkladů z historie a antických děl. Třetí kapitola je věnována athénské demokracii a básnictví polis, kde je pojednáno o vzniku nové formy státu, demokracie, básnictví a dramatu v podobě tragédie a komedie. Szlezák vysvětluje, proč spolu demokracie a drama souvisí a jako důvod uvádí dramatické slavnostní hry pořádané na počest boha Dionýsia. V závěru Szlezák konstatuje, že přímá demokracie fungovala poměrně dlouho i navzdory tomu, že jí chyběl ústavní soud, kompromis při řešení témat a mnoho dalšího. Čtvrtá kapitola představuje postavy Sofokla a Sókrata, které Szlezák považuje za symboly evropského myšlení. Szlezák k výkladu Sókratovi osobnosti využívá postavu ze Sofoklova dramatu, jedná se o Antigonu. Tato metoda má pomoci dnešnímu člověku pochopit Sókratovo uvažování. Představena je zde i Szlezákova paralela, kterou jak již bylo řečeno spatřuje mezi postavami Sókrata a Antigony, oba se dostali do konfliktu s politickou autoritou a společenstvím lidí, přesto zůstali věrni svým ideálům.