Filosofické spory o hodnotě ve vědě: Aneb hodnota hodnotové neutrality

Abstract

Předkládaná habilitační práce se zabývá problémem hodnot ve vědě se zvláštním zřetelem k ideálu hodnotové neutrality a jeho proměnám v novověké a moderní filosofii vědy. Na základě historicko-filosofické a systematické analýzy rekonstruuje klíčové etapy německojazyčných debat o vztahu faktů a hodnot, objektivity, autonomie a společenské odpovědnosti vědy, a to od raně novověkých epistemologických východisek přes spor o hodnotové soudy až po klíčový spor o pozitivismus ve 20. století. Práce propojuje dějiny filosofie, metodologii sociálních věd a širší reflexi kulturních a společenských podmínek vědeckého poznání. Zvláštní pozornost je věnována koncepcím Maxe Webera, kritického racionalismu Karla Poppera a Hanse Alberta i kritické teorii Frankfurtské školy, zejména Theodora W. Adorna a Jürgena Habermase. Hlavní teze práce spočívá v obhajobě stanoviska, že hodnotová neutralita nepředstavuje absenci hodnot, nýbrž regulativní metodologický a etický požadavek jejich reflexe, rozlišování a kritické kontroly v rámci vědeckého poznání. V tomto smyslu práce ukazuje, že otázka hodnotové neutrality není jen dílčím problémem metodologie, ale zásadním tématem filosofie vědy, jež souvisí s dějinným vývojem vědecké racionality i s proměnami role vědy ve společnosti. Text tak přispívá k hlubšímu porozumění vztahu mezi vědou, hodnotami a objektivitou v jejich historické i systematické perspektivě.