Vývoj americké zahraniční politiky vůči Vietnamu od normalizace vztahů

Abstract

Od konce vietnamské války existovala témata, v důsledku nichž zůstaly diplomatické a ekonomické vztahy mezi Spojenými státy americkými a Vietnamskou socialistickou republikou zmrazeny po dobu téměř dalších dvou desetiletí. Od normalizace diplomatických styků zahájené v roce 1995 postupně docházelo mezi oběma zeměmi k pragmatické kooperaci, jež dále umožňovala kvalitativní posun ve vzájemných vztazích napříč několika oblastmi. Cílem této bakalářské práce je analyzovat americkou angažovanost vůči Vietnamu v období administrativy Billa Clintona, George Bushe mladšího a Baracka Obamy za pomoci konceptu angažovanosti Evana Resnicka, a to v diplomatické, ekonomické a vojenské oblasti. Jádrem této práce je zodpovězení dané výzkumné otázky: Byla americká angažovanost vůči Vietnamu v daném období úspěšná či neúspěšná? Přičemž její úspěch je podmiňován třemi předpoklady, jejichž autorem je rovněž Resnick. V první kapitole představující teoretickou část autorka předkládá různá pojetí angažovanosti vybraných autorů a zároveň čtenáře seznamuje s konceptem angažovanosti dle Evana Resnicka. Druhá kapitola je věnována stručnému přehledu americko-vietnamských vztahů před uzavřením diplomatických styků. Další tři kapitoly se zabývají vždy jedním funkčním obdobím administrativy výše uvedených prezidentů. V rámci těchto kapitol a jejich podkapitol je analyzována americká angažovanost v dílčích oblastech, rovněž jsou formulovány zahraničně politické priority jednotlivých prezidentů. V závěru práce autorka argumentuje na základě načerpaných informací, analýzy a tří Resnickových předpokladů, zda byla americká angažovanost vůči Vietnamu v daném období úspěšná či neúspěšná.